Tabulkový životopis Františka Bartoše

Přepis díla: DEVÁTOVÁ, A. – PAVLIŠTÍK, K. Tabulkový životopis Františka Bartoše. Zlín : Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Studijní a dokumentační středisko Františka Bartoše, 1998. 19 s.

Úvodní poznámka k tabulkovému životopisu Františka Bartoše

Tento životopis je koncipován jako příloha k Bibliografii díla Františka Bartoše, vydané Muzeem jihovýchodní Moravy v roce 1997. V oddílu věnovaném Bartošově publikační činnosti, který je stejně tematicky členěn jako tato Bibliografie, uvádíme jen významná díla s odkazem na rejstříkové číslo, pod nímž je v ní zařazena jeho úplná bibliografická citace.

Zdrojem životopisných údajů Františka Bartoše byla především publikace Josefa Bartochy Z pamětí a života Františka Bartoše, vydaná v Telči u Emila Šolce bez vročení s předpokladem, že to bylo v letech 1906-1907. Dále byly využity údaje ze studie Aloise Gregora O životě a díle Františka Bartoše, vydané Musejním spolkem v Brně v roce 1968, vzpomínkové články a životopisné stati, uveřejňované porůznu v časopisech a sbornících, namátkou např. Hýskův článek ve sborníku Památce Františka Bartoše, Zlín, bez vročení, nebo stať V. Cekoty a Lad. Rutteho ve sborníku Ze života a díla Františka Bartoše, Gottwaldov 1957. Nepovšimnuty nezůstaly ani vzpomínky a poznámky Bartošova blízkého přítele Adolfa Šišky (1863-1949) a popularizátora Bartošova díla Jaroslava Orsavy (1904-1976), dvou Mladcovjanů, jejichž archivní pozůstalosti naše středisko zpracovalo. Vydáním tohoto stručného životopisného přehledu chceme usnadnit přístup k základním Bartošovým biografickým údajům celé kulturní veřejnosti, zvláště však pedagogům a studentům v situaci, kdy poslední obsažná Gregorova studie je po třiceti letech, které uplynuly od jejího vydání, téměř nedostupná a kdy Bartošovo dílo je stále významnou součástí české kultury a jeho poznávání potřebné a užitečné.

Anna Devátová, Karel Pavlištík

Rok	Událost	Národopis	Folkloristika	Jazykověda	Pedagogika	Ostatní	Recenze	Poznámky
16.3.1837	nar. (pokřtěn František Josef) v obci Mladcová; otec: Josef (1809-1872) - hostinský; matka: Viktorie Vrlová (1813-1888) - dcera zámožného panského kováře ve Zlíně, druhá žena Josefa Bartoše							Mladcová - (dnes součást Zlína), původně obec Mlatcov, nynější jméno teprve po převratu r. 1919; ve 30. letech 19. st. měla asi 68 domků a 400 obyvatelů.
1.9.1843	začátek docházky do zlínské národní farní školy neboli obecné (triviální) školy							Znamenití učitelé: Josef a František Vojtěchové
31.7.1849	vychodil zlínskou dvojtřídní farní školu							Pro své nadání i píli patřil vždy k nejlepším žákům; výborný prospěch, vynikal ve zpěvu a hře na housle a klarinet.
1852	po prázdninách přijat do 3. ročníku vzorné hlavní školy (k. k. Diöcesan -Musterhauptschule) v Olomouci							Měl se utvrdit v němčině. Bydlel u bratra své matky Vrly v Ostružnické ulici.
1853	přijat do I. třídy německého gymnázia v Olomouci							V přijímací zkoušce obstál mezi velkým počtem uchazečů. Míst na moravských gymnáziích bylo poměrně málo.
1853-1860	studium na německém gymnáziu v Olomouci							Výbor. uč. Fr. Vaněk rozvíjel jeho uvědomělé češství, pravděpodobně pod jeho vlivem se účastní národního a literárního dění ve spolku Uměna.
9.8.1860	datum maturitního vysvědčení z olomouckého německého gymnázia							Studoval s výborným prospěchem, úspěšně složil maturitní zkoušky.
1860-1864	studium klasické filologie (latina, řečtina, čeština) na univerzitě ve Vídni							Dal se na ni zapsat v zimním semestru 1860, studoval 7 semestrů. Učitelé: Hoffmann a Vahlen, H. Bonitz, Fr. Miklosich, Al. Vojtěch Šembera. Stát. zkoušky složil s vyznamenáním.
60.léta	ve Vídni členem Zpěváckého spolku slovanského; členem student. spolku Morava, který vydával psaný časopis Kvasnice							Sbormistr: význam. hudeb. morav. skladatel Arnošt Förchtgott Tovačovský (1825-1874). B. vynikal krásným prvním tenorem – „moravský slavíček“; přispíval i do časopisu.
3.9.1864	byl jmenován od provinciála řádu piaristického dr. L. Zinka všeobecně suplentem na některém gymnáziu piaristickém s platem 441 zl.							Suplent = dř. středoškolský profesor bez státních zkoušek
19.9.1864	dostal dekret na suplentské místo na nižším piaristickém gymnáziu ve Strážnici							Působil zde rok (1864-65), získal pověst výborného učitele.
1865	přešel jako suplent na německé gymnázium v Olomouci; členem čtenář. spolku Beseda olomucká							B. byl v mládí sám žákem tohoto gymnázia. Šk. r. 1865-66 předčasně ukončen pro válku prusko-rakouskou.
16.3.1866	byl aprobován i z latiny pro vyšší gymnázia, a to s německou i českou vyučovací řečí							Ke zkoušce se dostavil jako suplent z Olomouce.
12.5.1866	jmenován (ministerským výnosem) skutečným učitelem gymnazijním v Těšíně pro německé katolické gymnázium							Prázdniny trávíval u rodičů na Mladcové. Útěk před pruskými vojáky přes Provodov do Luhačovic.
1866-1869	tříleté působení v Těšíně na katolickém státním gymnáziu							K B. přátelům zde patřili Slováci M. M. Hodža, význam. štúrovec, a spisovatel J. Kalinčiak.
1868	zahájil svou literární činnost v programu těšínského gymnázia			Ueber die modale Bedeutung des böhmischen Instrumentals. (O modálním významu českého instrumentálu.) (Programm des k. k. katholischen gymnasiums in Teschen) * 61				Syntaktická rozprava svědčí o B. sčetlosti. Své výklady doložil četnými příklady z literatury staré i nové, z lid. poezie a přísloví.
1869	od založení Časopisu Matice moravské jeho přispěvatelem			Einige Bemerkungen zur böhmischen Syntax. (Několik poznámek k české syntaxi.) (Programm des k. k. ersten kath. Staatsgymnasiums in Teschen) * 13				Své první dvě syntaktické rozpravy uveřejnil jen v němčině.
12.6.1869	minister. výnosem definitivně potvrzen ve svém úřadě a dostal titul c. k. profesora
3.7.1869	jmenován skutečným učitelem na tzv. slovanském gymnáziu v Brně							Od příchodu do Brna působí hlavně v kulturních institucích, a to ve Vesně, Matici moravské a jejím Časopisu, je členem a štědrým dárcem Brněn. matice školské, Filharmonické besedy, Musejního spolku, řemesl. besedy Svatopluk, Sokola a Čtenářského spolku.
26.9.1869	složil služební přísahu (u řed. K. Wittka) a stal se tak profesorem I. české ho gymnázia v Brně (tzv. slovanské)							B. přátelé z prof. sboru: V. Royt, Voj. Kotsmích, Fr. Koláček, Vlad. Šťastný. B. v niž. tř. učíval zpravidla klasic. jaz., ve vyš. tř. češtině; brzy se stal nejoblíb. a nejznám. učitelem.
1869-1888	působení na I. čes. gymnáziu v Brně (tzv. slovanském)							O B. pedagogické činnosti jeho žáci: Al. Kolísek, Jan Herben, Fr. Bílý, Fr. Kameníček, Fr. Šujan; později Al. Vaňura (ač nebyl žákem B.)
1870	zvolen do výboru Matice moravské							Pokládal proto za svou mravní povinnost psát do časopisu vydávaného Maticí.
1871			Paběrky sebrané na poli české poesie kramárské. (ČMM) * 181	Jakou zkázu béře náš druhdy přesný, správný i určitý jazyk skrze novináře a mladší spisovatele české. (ČMM) * 16				B. viděl v porušování jazykové čistoty češtiny dokonce národní nebezpečí. Odtud intenzivní snaha odstranit z češtiny všechny cizí vlivy.
1873				Jak bychom mohli i měli těžiti z neporušené řeči lidu ve prospěch jazyka spisovného. (ČMM) * 15 Příspěvky k české slohovědě prozaické i básnické. (Komenský) * 56			Moravské národní pohádky a pověsti z okolí Rožnovského. /B. M. Kulda/ (ČMM) * 345	V recenzích sleduje regionální národopisné i folkloristické práce.
1874			Anthologie z národních písní československých ze sbírek K. J. Erbena, F. Sušila, J. Kollára a J. V. Kamarýta. * 183		Stručný přehled dějin literatury české doby staré a střední. /Pseudonym: Jan Vesnický/ * 263			U Anthologie z národních písní československých uvedeny J. Bartochou v Chronologickém přehledu literární činnosti Fr. Bartoše, ČMM 30, 1906, s. 374 poznámky k datování knihy. A. Gregor Bartochovy údaje zcela přebírá; uváděn r. vydání 1873.
1875					Pravidla moudrosti a opatrnosti, která z „Mudrosloví“ Fr. L. Čelakovského mládeži české... /Pseudonym: Jan Kopecký/ * 269 Vlasť. Kytice z básní vlasteneckých... /Pseudonym: Josef Zapletal/ * 272			B. – znalec přísloví a pořekadel. Velký ctitel Čelakovského. Chtěl mládeži poskytnout ponaučení pro život a příklad vzorné lidové řeči.
1876	zvolen za redaktora Časopisu Matice moravské a zůstal jím po 7 let (do r. 1882)				Česká čítanka pro první třídu škol středních. * 226 Malá Slovesnosť. /Spoluautor J. Kosina/ * 241 Vesna. Kytice z básní milostných,... /Pseudonym: Josef Zapletal/ * 271			Oblíbené čítanky vyšly v mnoha vydáních. (Honoráře za ně věnoval brněnské Vesně.) Malá slovesnost – „po tři desetiletí nejmilejší českou školní knihou“ (Hýsek).
1877		Ze života lidu moravského. (ČMM) * 91					Rožnov, léčebné místo na moravském Valašsku, a jeho okolí. /Fr. Bayer/ (ČMM) * 364 Srbské národní pohádky. Ze sbírek V. Karadžiče a A. Nikoliče přeložil J. Z. Veselý. (ČMM) * 369	Zájem o lidové zvyky, obyčeje, písně zabírá nejprve rodný zlínský kraj, potom zahrnuje celou Moravu.
1878	ministerstvo kultu a vyučování svěřilo B. odborná dobrozdání o učebních textech a pomůckách pro národní a měšťanské školy	Ze života lidu moravského. (ČMM) * 92			Mluvnice jazyka českého pro školy střední a ústavy učitelské. /M. Blažek - Fr. Bartoš/ - Druhý díl: Skladba. /Fr. Bartoš/ * 251			Učebnice předčila starší práce. Byla osmkrát vydána, B. ji doplňoval, obměňoval ap.
1879	začíná přispívat do časopisu Paedagogium (1879 - 1881)	Ze života lidu moravského. (ČMM) * 93				Filologický důkaz, že „Moravské národní písně“ jsou podvrženým dílem F. Sušila. (Obzor) * 299	Paměti města Valašského Meziříčí a městečka Krasna; přidány též zprávy o přifařených obcích. (Obzor) * 358
1880	ministerstvo kultu a vyučování svěřilo B. odborná dobrozdání o učebních textech a pomůckách pro národní a měšťanské školy (stejně jako v r. 1878); zemská školní rada po inspekci školy vyslovila mu pochvalné uznání za jeho výborné působení	Moravské Valašsko, kraj i lid. (Osvěta) * 80 Ze života lidu moravského. (ČMM) * 94 Živnosti a obchody lidu slovenského.* (Obzor) * 99	Pes v zrcadle našich přísloví a pořekadel. (Obzor) * 208				Moravské národní pohádky a pověsti. /Fr. M. Vrána/ (ČMM) * 346 Národní pohádky a pověsti z okolí Velkomeziříčského a Jihlavského. /Fr. Al. Sedláček/ (ČMM) * 350 Prostonárodnie obyčaje, povery a hry slovenské. /P. Dobšinský/ (ČMM) * 360 aj. * 361, *366	Jako redaktor ČMM neměl-li dostatek článků, musil si pomoci vlastními příspěvky. V tomto ročníku téměř všechny kritiky musel napsat sám, a to bez honoráře, aby časopis nebyl ve finanční tísni.
1881	v Praze byla zřízena Ústřední matice školská, B. se stal jejím prvním zakládajícím členem s příspěvkem 1000 K; vzkřísil ve Čtenářském spolku brněnském liter. odbor a stal se jeho předsedou	Z duchovní dílny našeho lidu. (Osvěta) * 89		Malá ukázka prostonárodní fraseologie hledíc zvláště ke konkretnosti našeho jazyka. (Komenský) * 17	Česká čítanka pro čtvrtou třídu škol středních. * 213	Prostonárodní homilie na texty vlastenecké. /Pseudonym: Starý Vlastenec/ (Komenský) * 316		Na způsob církevního kázání nabádá Čechy, aby byli opravdovými vlastenci. Kritizuje veřejný život, politikaření. Dovolává se národní hrdosti.
1882			Nové národní písně moravské s nápěvy do textu vřaděnými. * 204		Život a literatura. (Obzor) * 295			První B. sbírka lidových písní. Pokládá ji za „doplněk sbírky Sušilovy“.
1882-1884	r. 1882 po prázdninách na přímluvu Miklosiche dostal od ministerstva dvouletou dovolenou, aby mohl na Moravě a ve Slezsku podniknout etnograf. a folklorist. výzkumy							Výsledkem dvouleté práce v terénu byl 1. díl monumentálního díla Dialektologie moravské, vydaný již v r. 1886.
1883		Lid a národ. * 74 Poduží a Podužáci. (Obzor) * 85 Prostonárodní kalendářík ze Zlinska. (Komenský) * 101	O světských písních kramářských. (Obzor) * 180		Česká čítanka pro druhou třídu škol středních. * 218	Prosba k naší intelligenci. (Obzor) * 315 Prostonárodní homilie na texty vlastenecké. /Pseudonym: Starý Vlastenec/ (Komenský) * 317		Lid a národ – knižní vydání národopisných časopiseckých studií, které vyšly ve dvou svazcích (II. svazek v roce 1885).
11.6.1884	zvolen za dopisujícího člena královské české společnosti nauk	Moravští Kopaničáři. (Osvěta) * 82 Poduží a Podužáci. (Obzor) * 86		Drobné příhody z potulek filologických. (Obzor) * 12			Přehled dějin literatury české. /J. Vlček/ (Obzor) * 362	B. zásluhám o rozvoj vědy a národního života na Moravě se dostávalo veřejného uznání nejen v Brně.
1885	podepisuje stať Ve prospěch českého čtení, otištěnou v Komenském v Praze v prosinci 1885	Kapitola z prostonárodní geografie a ethnografie moravské. (Osvěta) * 73 Lid a národ. (Sv. II.) * 75 Chléb v názorech, zvycích a pověrách našeho lidu. (Obzor) * 117		Ukázky z věcného slovníka dialektů moravských. (Komenský) * 65		Několik slov o národním kroji. (Obzor a Komenský) * 310 a 311		Stať Ve prospěch českého čtení podepsaly známé osobnosti tehdejšího života, básníci a spisovatelé, redaktoři a šéfredaktoři, mj. i T. G. Masaryk.
1886	jmenován titulárním ředitelem škol „Vesniných“; 1. škola „Vesnina“ založena v Brně tr.; B. ji zastupoval při jednání s úřady		Naše děti. (Komenský) * 154	Dialektologie moravská. (První díl.) * 10	Ve prospěch českého čtení. (Obzor) * 294			Vesnu B. nepřestával hmotně podporovat (přes 3000 K) a v závěti jí odkázal poloviční výtěžek ze svých spisovatelských honorářů a 1000 K.
4.3.1887			Naše děti. (Komenský) * 155 Naši malí pastevci. (Osvěta) * 160	Česká hodinka. (Obzor) * 5	Česká čítanka pro třetí třídu škol středních. * 232 Boženy Němcové Babička. /Upravil Fr. Bartoš./ * 265			R. 1886 začíná B. otiskovat v Komenském studie dětského folkloru. Ve folkloristickém bádání té doby jde o průkopnický čin.
29.7.1888	jmenován ředitelem II. (nižšího) českého gymnázia v Brně; tr. povýšen na protektora „Vesny“ v Brně; jmenován zástupcem Ústřed. Matice školské pro Brno	Prostonárodní kalendář. (Obzor) * 102 Divé ženy dle dosavadních pověr lidu moravského. (Umělecká beseda) * 118	Naše děti. * 156 Národní písně moravské v nově nasbírané. (1. sešit) * 200	Česká hodinka. (Obzor) * 6				Gregor uvádí, že B. se rozhodl pro toto místo proto, že tu bylo méně administrativní práce a mohl se věnovat i nadále své odborné a literární činnosti.
1889	ve zprávě Akademie nauk v Petrohradě za r. 1889, vydané v r. 1890, se B. přisuzuje cena Kotljarevského za Dialektologii moravskou na návrh ruského slavisty prof. Budiloviče, působícího na univerzitě ve Varšavě (1881 – 1892)	Hanák a Slovák. (Obzor) * 71 Doba vánoční ve zvycích a pověrách lidu moravského. (Obzor) * 100	Kdy a kde se zpívávalo. (Obzor) * 168 Poměr člověka ku přírodě, jakým se jeví v moravských písních lidových. (Obzor) * 173 Poměr jednotlivce ke společnosti, jakým se jeví v moravských písních lidových. (Obzor) * 174 Národní písně moravské v nově nasbírané. * 200 Sbírečka přísloví moravsko-slezských. (Obzor) * 212				Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní, pokud o nich vypravují písemné památky až po náš věk. /Č. Zíbrt/ (HL) * 370	Zpráva má název: Otčet o dějatělnosti vtorogo otdělenija imperatorskoj akademii nauk za 1889 god. V druhé písňové sbírce otištěna B. studie Několik slov o lidových písních moravských.
1890	v lednu carská Akademie nauk v Petrohradě oficiálně uděluje vyznamenání Dialektologii moravské - cenu Kotljarevského ve výši 500 rublů	Starý Vincura. (Obzor) * 98 O některých stránkách sousedské vzájemnosti a svépomoci, jak se jeví v pospolitém životě našeho lidu. (Ročenka: O bídě lidské) * 109 O pozdravech a jiných uctivostech a zdvořilostech našeho lidu. (Obzor) * 110	Moravské národní písně o stavě manželském. (LL) * 169 Kytice z národních písní moravských. /spoluautor L. Janáček/ * 188			Odpověď na kritiku mé sbírky Národních písní moravských. (Obzor) * 313		B. uváděl, že tuto cenu dostal na přímluvu Miklosiche a Jagice.
30.4.1890	císař. rozhodnutím jmenován řádným členem České akademie císaře Fr. Josefa pro vědy, slovesnost a umění							Vedle V. Brandla jmenován jako jediný z Moravy.
10.5.1890	na oslavu České akademie a jejích morav. členů se pořádal v Brně slavnostní banket, kde B. proslovil řeč, v níž jsou obsaženy všechny jeho názory a životní zásady					Oslava České akademie a jejích členů pp. archiváře V. Brandla a ředitele Fr. Bartoše. (LL) * 314		Také řečnický spolek Slávie v Praze vyslovil Bartošovi uznání za jeho zásluhy a blahopřál mu.
30.5.1890	Moravská Beseda v Praze zvolila B. svým čestným členem
1890-1901	zvolen podruhé zároveň s V. Brandlem za redaktora Časopisu Matice moravské							1891-1893 B. uveřejňuje četné literární posudky v Časopise Matice moravské.
1891	korunní princezna Štěpánka vyzvala B., aby v „Die oesterreichisch-ungarische Monarchie in Wort und Bild“ ve svazku „Mähren und Schlesien“ vylíčil život slovanského lidu na Moravě společně s místodržitel. sekretářem Dr. V. Houdkem	Smrť a pohřeb. (Obzor) * 114 O domácím lékařství lidu moravského. (ČMM) * 123		O některých stránkách obrazné konkretnosti a jadrné stručnosti našeho jazyka. (Obzor) * 32	Rukověť správné češtiny. * 257		Vlk Krampotů. Valašská povídka z roků čtyrycátých. /J. M. Slavičinský/ (HL) * 375	Rukověť vznikla na základě B. časopis., tzv. brusičských, článků (např. České hodinky v Obzoru, Komenském). Stala se velmi oblíbenou a užívanou příručkou.
30.5.1892	císař. rozhodnutím byl jmenován c. k. školním radou; v září zvolen čestným občanem Blanska „za zásluhy o vlast moravskou a národ český“; člen výboru Matice moravské v Brně	Moravský lid. * 81 Výroční obyčeje, slavnosti a zábavy lidu moravského. (Obzor) * 103 Moravská svatba. * 113 Drobné pověry lidu moravského. (ČMM) * 119 Milostné čáry a kouzla našich děvuch. (Ročenka: Chudým dětem) * 121 Některé zprávy o skřítku dle dosavadních názorů lidu moravského. (ČL) * 122 Pověry a zvyky lidu moravského při hospodářství. (ČL) * 124					Nákres slovanského bájesloví. /Máchal/ (HL) * 349
1893	jmenován čestným občanem Holešova „pro nehynoucí zásluhy o vědu a literaturu“; čestným členem krajinské lidopisné výstavy v Tišnově	Kout dle obyčejův a pověr lidu moravského. (ČL) * 112	Dvě moravské pověsti o císaři Josefu a o Ječmínkovi. (ČMM) * 131		Vybrané spisy Boženy Němcové. Díl I. Národní pohádky české i slovenské. * 274	Zasláno. (ČL) * 326		V rubrice Časové zprávy ČL pod titulem Zasláno B. reaguje na výtku dr. Em. Kováře k Dialektologii moravské; od r. 1893 upravuje a vydává jako škol. četbu čtyři díly vybraných spisů B. Němcové.
25.8.1894	císař. rozhodnutím jmenován členem moravské zemské školní rady				Malá Slovesnost... /spolu s F. Bílým, L. Čechem/ * 245 Vybrané spisy Boženy Němcové. Díl II. Vybrané pohádky slovenské. * 275 Vybrané spisy Boženy Němcové. Díl IV. Pohorská vesnice. Dobrý člověk. * 276			Zcela přepracované vydání Malé Slovesnosti. B. přibral spoluautory. Změněna kompozice knihy.
1895	zvolen čestným předsedou Národopisné výstavy českoslovanské v Praze a vyznamenán bronzovou medailí a diplomem za vynikající zásluhy o ni; Towarzystwo ludoznawcze ve Lvově jej jmenovalo dopis. členem; jmenován čest. občanem Ivančic	Dialektologie moravská. 2. díl. * 11	Zpráva o rukopisných sbírkách národních písní moravských z roku 1819, chovaných ve Františkově Muzei v Brně. (Museum Francisceum Annales) * 178		Vybrané spisy Boženy Němcové. Díl III. Drobné povídky. * 277			První díl Dialektologie příznivě posoudil Jan Gebauer, druhý díl František Pastrnek a Vatroslav Jagic.
1896	kuratoriem Musejního odb. c. k. mor. společ. pro zveleb. hospodář., přírodoznal. a vlastivědy jmenován konzervátorem pro Františkovo muzeum v Brně; Národopis. muzeem českoslovan. v Praze zvolen zakládajícím členem; zvolen čest. občanem Jevíčka	Hospodářství na starém gruntě moravském. (Obzor) * 96	Moravská přísloví a pořekadla. (ČL) * 207	O našich jménech vlastních. (Hlídka) * 29
1897	u příležitosti šedesátých narozenin jmenován Moravskoslezskou Besedou v Praze jejím čestným členem	Volksleben der Slaven. * 88		Ukázky našeho nynějšího jazyka spisovného. (Obzor) * 62
23.5.1898	udělen rytířský kříž řádu Františka Josefa při odchodu na odpočinek jako uznání jeho zásluh	Robota na bývalém panství malenovském. (ČL) * 97	„A skutečně provedl Sušil...A tou je v písni věště.“ (František Sušil. Životopisný nástin od Dra Pavla Vychodila.) * 166		Čítanka pro školy obecné, díl I. a naše dětská literatura prostonárodní. (Komenský) * 284			Do penze odchází B. z vlastní žádosti, a to do rodné obce Mladcová. Při odchodu zakládá na gymnáziu Bartošův fond na podporu žákovskou (pro chudé žáky).
1899		Bratří Josef a František Vojtěchové, rektoři zlinští. (Komenský) * 106 Kmucháček a kmotřenka na líc i na rub. (Obzor) * 111 Duše dle názorův a představ lidových. (Obzor) * 120 Pověry pedagogické a jinak praktické. (Hlídka) * 125	Příspěvky k textové kritice lidových písní. (ČMM) * 175 Žertovné a satirické popěvky z Moravy. (ČL) * 179 Národní písně nově nasbírané. 1. sešit. * 201 Přísloví z Moravy. (ČL) * 210	České hodinky. (Komenský) * 7				V rodné obci žil v rodině své sestry Anny Fajkusové až do smrti. Jeho blízkým mladcovským přítelem byl řídící učitel Adolf Šiška.
8.4.1900	valná hromada Matice moravské jej jmenovala čestným členem; o měsíc později byl přijat za řádného člena Moravské Musejní společnosti v Brně
1900	cesta do Švýcar a Francie na pařížskou výstavu; zúčastnil se pohřbu přítele J. Ev. Kosiny v Olomouci; vzdal se redaktorství Časopisu Matice moravské	Domácí čítanka z lidu a pro lid. * 107		České hodinky. (Komenský) * 8				V době své penze cestoval do Itálie, po moři z Benátek do Terstu, také do Krakova a Věličky, do Švédska na stockholmskou výstavu, s učitelem Šiškou z Mladcové na Radhošť a do Těšína, zúčastnil se profesorského sjezdu v Praze.
1901	dostal diplom čestného člena Musejního spolku Brno	Morava. II. Národopis. (Ottův slovník naučný) * 79 Ze života moravských Slováků. (Sborník Slovensko) * 95	Hanácká „opera“ z roku 1757. (ČL) * 151 Národní písně moravské v nově nasbírané. /spoluautor L. Janáček/ * 202			Mžikové vzpomínky z cesty do Paříže. (Obzor) * 304 Také několik slov k reformě ústavův učitelských. (Komenský) * 322		Součástí třetí písňové sbírky je významná Janáčkova studie O hudební stránce národních písní moravských.
1902	první záchvat jeho vážné nemoci (porucha ledvin)	Líšeň. /spoluautor C. Mašíček/ (ČMM i knižně) * 77 a 78 O nynějším hmotném úpadku našeho lidu a některých jeho příčinách. (Obzor) * 83 Z lidopisných sbírek. (ČL) * 90	Moravská hra o sv. Dorotě ze Žďára. (ČL) * 152				Zpěvy moravských kopaničářů. /Sebral J. Černík/ (Komenský) * 376	Požádán moravským místodržitelstvím o podporu projektu „Národní píseň v Rakousku“.
1903	carská Akademie nauk v Petrohradě jej jmenovala svým dopisujícím členem; na radu jeho přítele MUDr. Katholického pobývá na léčení v Luhačovicích		Sto lidových písní českoslovanských s rozbory a výklady. * 205		Několik slov o pěstování zpěvu. (Obzor a NaŠ 1903-4) * 288 a 289			Gratulaci z Petrohradu podepsali: Balakirev, H. Vojáček, Rimskij-Korsakov, V. Lamanskij, K. Dyrepo, J. Baudouin de Courtenay, E. Michéjeva, J. Kabele.
1904	nemoc postupuje; v lednu nový záchvat; píše závěť ještě za jasné paměti; carská Akademie nauk v Petrohradě jej zve na sjezd slovan. filologů a etnografů; v srpnu Musejní společnost okr. humpoleckého jej jmenovala svým čestným členem	Zbytky starodávných loučení se zimou a vítání jara. (ČD 1904-5) * 104		Ukázky z Bartošova Slovníku dialektického. (Komenský) * 64				V březnu na B. žádost přijel na Mladcovou J. Bartocha, aby s ním promluvil o jeho literár. pozůstalosti. V květnu B. sklíčila smrt A. Dvořáka. Ministr kultu a vyučování zve B. ke spolupráci na vydání sborníku národních písní všech kmenů rakouských.
1905	v únoru další záchvat nemoci a po něm velmi vážný stav (halucinace zrakové a sluchové, ztrácel paměť a vědomí); Čtenářský spolek v Brně ho jmenuje svým čestným členem; kuratorium Moravské musejní společnosti ho jmenuje dopisujícím členem	Příspěvky k charakteristice našeho lidu. (Obzor) * 87		Dialektický slovník moravský. I. díl. * 9				Záchvaty nemoci se opakovaly, B. velmi slábl, byl si vědom svého těžkého zdravot. stavu. Bartocha uvádí I. díl slovníku v tomto roce. Jeho korekturu dělal za B. Ten pak přehlížel až vytištěné archy a opravoval v nich chyby.
1906		Deset rozprav lidopisných. * 70	Kytice z lidového básnictva. * 187	Dialektický slovník moravský. * 9				Kytice vyšla až po B. smrti, koncem roku. Honorář za ni i za Deset rozprav lidopisných už v r. 1905 B. věnoval Národní jednotě pro východní Moravu v Olomouci na vlastenec. účely.
11.6.1906	zemřel ve svém rodišti v Mladcové; 14. 6. pochován na hřbitově ve Zlíně							11.5.1935 převezeny pozůstatky F. B. ze Zlína na hřbitov na Mladcové.